Jan Sokol (18. dubna 1936 Praha – 16. února 2021 Praha) byl český filosof, překladatel filosofických textů, vysokoškolský pedagog, publicista a politik. Vyučil se na zlatníka, v roce 1958 v dálkovém studiu odmaturoval, od roku 1963 dálkově studoval matematiku na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy. V letech 1964–1990 pracoval jako programátor, později byl vedoucím výzkumným pracovníkem ve Výzkumném ústavu matematických strojů. Od roku 1991 přednášel filosofii, antropologii a religionistiku na Pedagogické a Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. V únoru 1997 byl jmenován docentem, v roce 2000 profesorem. Byl prvním děkanem Fakulty humanitních studií Univerzity Karlovy (2000–2007).
Byl účastníkem první vlny signatářů Charty 77. Po sametové revoluci byl v letech 1990–1992 poslancem Federálního shromáždění, ministrem školství ve vládě Josefa Tošovského v roce 1998 a posledním protikandidátem Václava Klause ve volbách prezidenta České republiky v únoru 2003. Jan Sokol byl jedním z výrazných českých křesťanských intelektuálů. Zabýval se hlavně filosofickou antropologií, dějinami náboženství a antropologií institucí. Přednášel na četných českých i zahraničních univerzitách, zejména na evropská a filosofická témata. Patřil mezi aktivní přispěvatele Wikipedie, byl také čestným členem spolku Wikimedia Česká republika. Zemřel v polovině února 2021 v nedožitých 85 letech, které by oslavil tuto neděli.
